Pamětihodnosti města Český Krumlov - Vnitřní město I.
Historické jádro Českého Krumlova tvoří dvě části. Starší Latrán vznikl spontánně pod hradem na levém břehu řeky Vltavy. O něco málo mladší je vnitřní město, založené již plánovitě uvnitř meandru řeky. Při pohledu shora působí vnitřní město téměř dojmem ostrova. „Smyčka“ Vltavy je totiž natolik uzavřená, že v nejužším místě se k sobě obě řečiště vzájemně přibližují na méně než sto metrů.
Radniční ulice, náměstí Svornosti, Panská ulice, Široká ulice
Vnitřní město na poloostrově na pravém břehu Vltavy vzniklo zřejmě na místě původní tržní osady. Jeho promyšlenému vzniku nasvědčuje pravidelný půdorys zástavby. Budovat se začalo pravděpodobně na počátku 13. století v prostoru náměstí, odkud se výstavba postupně rozšiřovala směrem k hradbám.
Vnitřní město spojuje s Latránem dřevěný Lazebnický most. Za mostem se lze dále vydat některou z úzkých uliček vnitřního města.
Radniční ulice nás přivede na náměstí Svornosti. Jeho pravidelný čtvercový půdorys byl vytýčen pravděpodobně již ve 13. století. Zpočátku lemovala náměstí řada dřevěných stavení, kamenné domy s podloubími byly budovány až asi o 100 let později. Ploše náměstí vévodí kašna s barokním morovým sloupem z let 1712 až 1716. Kněžna Marie Ernestina ze Schwarzenbergu jej nechala postavit jako (byť poněkud opožděný) projev vděku za odchod morové epidemie, která sužovala město v letech 1680 až 1682. Jednoznačnou dominantou náměstí je však budova radnice. Tvořily ji původně dva starší domy, jejichž průčelí byla v roce 1597 opticky spojena v jeden celek mohutným renesančním štítem. Jeho fasádu zdobí čtyři znaky: znak Českého království, města Český Krumlov, a dále eggenberský a schwarzenberský erb.
Českokrumlovské náměstí Svornosti se každoročně na celý květen přejmenovává na náměstí Lásky. Náměstí na celý jeden měsíc „patří všem zamilovaným“, kteří se přímo v centru historického města mohou políbit pod rozkvetlým stromem.
Na prohlídku historického Vnitřního města se turisté mohou vydat například Panskou ulicí. Na jejím konci stojí jeden z největších a kdysi i nejhonosnějších měšťanských domů – tzv. Vlašský dvůr (čp. 32). Každé z jeho tří průčelí se obrací do jiné ulice, což svědčí o mimořádné rozloze domu. Působivá je renesanční sgrafitová výzdoba jeho fasády a atiky, nápadný je také mohutný vstupní gotický portál.
Bohatá a cenná je výzdoba dalšího z původních měšťanských obydlí, jímž je Švamberský dům (čp. 35) v navazující Soukenické ulici. Jeho výzdobu tvoří gotické výmalby z 2. poloviny 15. století. Mezi nimi si můžeme povšimnout např. úsměvného vyobrazení koně v kolébce.
Označení Široká nese právem prostorná ulice, probíhající rovnoběžně s ulicí Soukenickou. Nachází se v ní několik pozoruhodných stavebních památek. K nim náleží např. dvoupatrový dům čp. 77. Jeho žulový vstupní portál je opatřen tzv. sedátkovými nikami a svým provedením ve stylu saské renesance je v Českém Krumlově ojedinělý. Nejzajímavějším obyvatelem tohoto domu byl rožmberský důlní správce Michael Antonín z Ebbersbachu. Ten se jako zdánlivě seriózní vědec a alchymista těšil důvěře Viléma z Rožmberka, na jehož dvoře působilo několik desítek takovýchto „odborníků“. Nakonec však zemřel roku 1593 ve vězení, do kterého jej po Vilémově smrti nechal vsadit Petr Vok z Rožmberka.
Rozlohou největší a zřejmě i nejvýznamnější stavební památkou v Široké ulici je komplex renesančních budov bývalého Městského pivovaru. Vystavěl je na půdorysu písmene „U“ v letech 1606 až 1608 Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu. Tento stavitel italského původu, působící ve službách Petra Voka z Rožmberka, vybudoval v Českém Krumlově mj. ještě Budějovickou bránu a kostel sv. Jošta. Budovy pivovaru byly roku 1993 velkoryse zrekonstruovány a dnes v nich sídlí světově proslulá galerie Egon Schiele Art Centrum.
Nedaleko bývalého Městského pivovaru stojí renesanční dům čp. 74. Unikátní archeologický nález odhalil uvnitř domu fragment podlahy, dlážděný vepřovými a hovězími kostmi.