Pamětihodnosti města Český Krumlov - Vnitřní město II.
Historické jádro Českého Krumlova tvoří dvě části. Starší Latrán vznikl spontánně pod hradem na levém břehu řeky Vltavy. O něco málo mladší je vnitřní město, založené již plánovitě uvnitř meandru řeky. Při pohledu shora působí vnitřní město téměř dojmem ostrova. „Smyčka“ Vltavy je totiž natolik uzavřená, že v nejužším místě se k sobě obě řečiště vzájemně přibližují na méně než sto metrů.
Náměstí Na Louži, Kájovská ulice, kostel sv. Víta
Na místě, kde Široká ulice ústí na malé náměstí, zvané Na Louži, stojí nárožní Krčínův dům (čp. 54). Dvoupatrová budova vznikla při renesanční přestavbě staršího domu v roce 1580. O domě se dlouho tradovalo, že patřil v 16. století rožmberskému regentovi Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Ve skutečnosti však neměl se známým stavitelem rybníků nic společného. Zajímavý je ale z jiného důvodu: Mimořádně cenná je renesanční výmalba jeho fasády, bohatá na figurální a ornamentální motivy.
Na druhém konci náměstíčka Na Louži se lze vydat dvěma směry. Nejprve můžeme pokračovat Kájovskou ulicí k mostu dr. Edvarda Beneše, jenž je další spojnicí historického jádra s částí města na levém břehu Vltavy.
Vpravo vedle mostu se v Hradební ulici nacházejí nejzachovalejší části někdejšího středověkého opevnění města.
Vrátíme-li se od Benešova mostu zpět k malému náměstí Na Louži a dáme se vpravo vzhůru Kostelní ulicí, vystoupáme ke kostelu sv. Víta. Jeho vysoká novogotická věž, jež vytváří protiváhu renesanční věži zámecké, vznikla koncem 19. století. Samotný kostel je však původem pozdně gotický - byl založen v roce 1309. Přibližně v polovině 14. století byly vyzděny stěny lodí. Hlavní výstavba chrámu proběhla v letech 1407 až 1439, kdy vznikla mj. síťová žebrová klenba, zakončující trojlodí. Klenbu nese celkem osm štíhlých pilířů. V dalších stoletích byl kostel ještě několikrát rozšiřován a upravován. V minulosti k němu přiléhal hřbitov (dodnes se v blízkosti kostela dochovalo několik náhrobků), interiér chrámu pak několikrát posloužil jako pohřebiště členů vládnoucích českokrumlovských rodů. Nejvýznamnější z osobností, které jsou zde pochovány, je Vilém z Rožmberka (1535-1592). Navíc jsou zde ve zvláštních schránkách uložena ještě srdce některých Schwarzenberků.
Součástí kostela sv. Víta jsou kaple Vzkříšení a kaple sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Jana Nepomuckého vznikla v letech 1726 až 1729 za vlády Schwarzenbergů. Její zasvěcení českému mučedníkovi má své historické opodstatnění. Manželé František Adam ze Schwarzenbergu a kněžna Eleonora Amálie byli bezdětní a rodu hrozilo vymření. Navíc spolu manželé kvůli jakési dávné roztržce dlouhých dvacet let nemluvili a nestýkali se. Náhodně se potkali roku 1721 v chrámu sv. Víta v Praze, usmířili se, a z jejich sblížení se za necelý rok (22. prosince 1722) narodil vysněný mužský potomek – princ Josef Adam. A protože k osudovému pražskému setkání došlo právě u hrobu sv. Jana Nepomuckého, stal se tento (český) světec novým schwarzenberským patronem.
Z ochozu za kostelem je hezký výhled na řeku s jezem a na jižní část města za ní. Cestou od chrámu si vpravo vedle kostelních schodů povšimneme nárožního domu s nápadným pětibokým arkýřem. Dům se nazývá Kaplanka, původem je pozdně gotický, ale je zároveň jednou z prvních budov v Českém Krumlově, na níž byly později použity renesanční stavební prvky.