Nádvoří zámku Český Krumlov

I. nádvoří zámku Český Krumlov

Hradní a zámecký areál spojuje s městem tzv. Červená brána. Tou se, stejně jako zámeckými schody, vstupuje na I. nádvoří. Toto rozlehlé prostranství kdysi fungovalo jako hospodářská část hradu a zároveň jako výběh pro zvířata. Zřejmě odtud pocházelo jeho dřívější označení Rejdiště. Nádvoří je ohraničeno řadou budov. V dolní části, vpravo za branou, stojí gotická Solnice. Dnes v ní turisté najdou infocentrum, kdysi sloužila jako sýpka a sladovna. Ve veliké budově konírny je umístěno lapidárium, v němž jsou instalovány originály barokních plastik z výzdoby zámku. K důležitým objektům na I. nádvoří patřila také lékárna.

II. nádvoří zámku Český Krumlov

Spojovacím prvkem mezi I. a II. nádvořím je most nad hradním příkopem. V něm jsou od roku 1707 chováni medvědi. Na zámku však byla tato zvířata držena zřejmě již od poloviny 16. století. Jejich přítomností se Vilém z Rožmberka snažil „živit“ pověst o spřízněnosti Vítkovců a potažmo Rožmberků s římským šlechtickým rodem Orsini (slovo Orsa znamená v italštině medvědice). „Autorem“ legendy byl zřejmě Oldřich z Rožmberka (1403-1462). Jejím smyslem bylo posunout původ Rožmberků až do slavných časů antického Říma a posílit tak vlastní nadřazenost nad ostatní českou šlechtou.

Přímo nad hradním příkopem se vypíná mohutná zámecká věž. K ní přiléhá palácová budova Hrádku, jenž je spolu s věží nejstarší částí celého hradního a zámeckého komplexu. K Hrádku byly v průběhu věků připojovány další stavby. Jednu z nich představuje na II. nádvoří budova bývalé Mincovny. Postavena byla v poslední čtvrtině 16. století a v jejích interiérech je dnes umístěna centrální pokladna zámeckých prohlídek. Přibližně ze stejného období pochází naproti stojící dvoukřídlé Nové purkrabství. Nápadné je svou renesanční výzdobou fasády, provedenou v Čechách poměrně vzácně používanou šerosvitovou technikou zvanou chiaroscuro. Uprostřed nádvoří stojí barokní kašna z roku 1641.

Druhé hradní nádvoří bývalo nazýváno jako gardové. V kasárnách v přízemí Nového purkrabství totiž sídlila Schwarzenberská granátnická garda, která byla na krumlovském zámku umístěna déle než 200 let – od roku 1742 do roku 1948.

Vlevo v rohu nádvoří vedle Mincovny najdou turisté vstup na zámeckou věž a také do nově otevřeného Hradního muzea v budově Hrádku.

Na konci II. nádvoří stojí za povšimnutí štít a průčelí tzv. Máselnice. Tato renesanční budova vznikla úpravou starší gotické věže, z jejíhož patra vedl padací most do Horního hradu. Most překonával druhý hradní příkop, který byl později zasypán a obě části hradu spojila klenutá chodba. V Máselnici, jak její název napovídá, se připravovaly mléčné výrobky pro potřeby zámku.

III. a IV. nádvoří zámku Český Krumlov

Strmá a zatočená chodba, díky své velikosti spíše průjezd, zavede návštěvníky na III. nádvoří a tím i do prostoru tzv. Horního hradu. Tuto novější a výše položenou část hradního areálu tvoří stavby palácového charakteru s honosnými šlechtickými interiéry. Paláce se dochovaly v téměř nezměněné renesanční podobě, jakou měly v 16. století za vlády Viléma z Rožmberka. Jejich renesanční ráz podtrhuje i bohatá výmalba fasád ze třetí čtvrtiny 16. století. Autorem fresek na III. nádvoří je rožmberský dvorní malíř Gabriel de Blonde, výzdoba na IV. nádvoří je o něco starší, zřejmě z roku 1588 a její autor není znám.

Pozoruhodné je i podzemí pod III. a IV. nádvořím. Ve třech podlažích Václavských sklepů je možné vidět základy vysokých palácových budov. Tvoří je mohutné sloupy a klenby, založené na opracované skále. Tyto unikátní prostory, přístupné z chodby mezi IV. nádvořím a Plášťovým mostem, jsou zároveň sídlem expozice současné keramické tvorby.

Plášťový most zámku Český Krumlov

Chodba ze IV. nádvoří ústí na most zvaný Na Plášti či Plášťový. Tato smělá stavba překonává hlubokou, ve středověku uměle vyhloubenou průrvu mezi Horním hradem a V. nádvořím. Most byl budován v několika etapách od konce 17. století až do poloviny století osmnáctého a nahradil původní dřevěnou lávku. Je průchozí dokonce ve třech podlažích – nad volně přístupnou otevřenou částí vedou ještě dvě kryté chodby. Jsou umístěny nad sebou, přičemž spodní spojuje Maškarní sál s barokním divadlem, horní umožňovala panstvu projít nerušeně z obrazárny až do zámecké zahrady.

V. nádvoří zámku Český Krumlov

Toto prostranství a objekty na něm měly původně převážně hospodářský charakter. V roce 1681 zde zásluhou Eggenbergů, jmenovitě Jana Kristiána I., vznikla budova zámeckého divadla. V roce 1766 ji Schwarzenbergové dodatečně upravili do podoby, v jaké existuje dodnes. Na budovu divadla navazuje tzv. Renesanční dům, jenž byl v minulosti součástí hradního opevnění. Páté nádvoří i celý zámecký areál uzavírá železná brána s původní vrátnicí.

Mapa Státního hradu a zámku Český Krumlov /pdf/