Pamětihodnosti města Český Krumlov - Vnitřní město III.

Historické jádro Českého Krumlova tvoří dvě části. Starší Latrán vznikl spontánně pod hradem na levém břehu řeky Vltavy. O něco málo mladší je vnitřní město, založené již plánovitě uvnitř meandru řeky. Při pohledu shora působí vnitřní město téměř dojmem ostrova. „Smyčka“ Vltavy je totiž natolik uzavřená, že v nejužším místě se k sobě obě řečiště vzájemně přibližují na méně než sto metrů.

Horní ulice

Cestou od chrámu si vpravo vedle kostelních schodů povšimneme nárožního domu s nápadným pětibokým arkýřem. Dům se nazývá Kaplanka, původem je pozdně gotický, ale je zároveň jednou z prvních budov v Českém Krumlově, na níž byly použity renesanční stavební prvky.

Okolo Kaplanky projdeme zpátky do Horní ulice. Po pravé straně se vzápětí objeví bohatě zdobené novorenesanční průčelí tzv. Prelatury. Ta byla sídlem českokrumlovských děkanů, kteří jako jedni z mála směli užívat titul prelát. Čtyřkřídlý komplex budov je původně gotický a pochází z druhé poloviny 14. století. V roce 1576 byl renesančně přebudován, později k němu byl přistavěn pivovar. Provoz pivovaru způsobil v pozdějších letech řadu požárů, které si postupně vyžádaly sérii stavebních zásahů. Při jednom z nich v roce 1768 byly provedeny rokokové úpravy, kromě jiného i výmalba sálu prelatury malířem Františkem Jakubem Prokyšem (1713–1791). Umělecky hodnotný prostor se dochoval do současnosti a je po známém malíři pojmenován jako tzv. Prokyšův sál.

V těsném sousedství prelatury vznikla v letech 1586–1590 jako jedna z prvních v Čechách jezuitská kolej. Stavbu navrhl italský architekt Baldassaro Maggi, který se proslavil i stavbou známého letohrádku Kratochvíle u Netolic. Honosná budova bývalé koleje, jež je dnes sídlem luxusního hotelu Růže, byla bohatě vyzdobena sgrafity a nástěnnými malbami. Na stěnách jejího nádvoří najdeme vyobrazené rodové erby Viléma z Rožmberka a jeho čtvrté a poslední manželky Polyxeny z Pernštejna.

Součástí dnešního hotelu je dům čp. 153, adaptovaný roku 1663 jezuitským řádem na divadlo. Divadelní představení plnila ve vzdělávací činnosti jezuitů vždy významnou úlohu, ale divadlo se zde hrálo i po zrušení řádu, celkově déle než 300 let – do března roku 1971.

Naproti hotelu najdeme regionální muzeum. Sídlí v budově, která vznikla v 17. století jako jezuitský seminář, a je mimo jiné zajímavá tím, že jde o první významnou krumlovskou barokní stavbu. Právě v prostoru mezi dnešním hotelem Růže a muzeem stávala v minulosti (do roku 1839) tzv. Horní brána, podle níž nese jméno Horní ulice. Prostranství v těsné blízkosti muzea, nazývané Seminární zahrada, nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na scenérii zámku.

Těsně za muzeem odděluje vnitřní město od „vnějšího světa“ hluboká, strmá průrva, nazývaná dnes jako Myší díra. Jde o obranný hradní příkop vylámaný ve skále. Kdysi přes něj vedl dřevěný padací most. Roku 1787 byl nahrazen kamenným mostem, sestávajícím ze čtyř oblouků na třech piliřích. Právě v tomto místě se obě poloviny meandru Vltavy k sobě těsně přibližují. Protože jsou zároveň propojena umělým vodním kanálem, leží vnitřní město v podstatě na ostrově.

Vlevo za mostem stojí budova současného Městského divadla, využívaná k tomuto účelu od roku 1993.