Historie města Český Krumlov do roku 1622
Výhodně položené vyvýšené místo nad řekou Vltavou bylo osídleno zřejmě již na přelomu starší a mladší doby bronzové. Není vyloučeno, že zde stávalo i menší hradiště. Jisté je, že v první polovině 13. století byl na tomto místě pány z Krumlova, jedné z větví rodu Vítkovců, založen gotický hrad. Písemně je poprvé zmiňovan roku 1253. Byl opatřen válcovou věží a nacházel se na místě dnešního Hrádku. Pojmenování získal nejspíše podle latinského resp. staroněmeckého označení blízkého zakrouceného vltavského řečiště. Názvy Castrum Crumnau resp. Crumbenowe lze volně přeložit jako „křivá řeka“ či „křivý poloostrov“.
Zakladatelem zmíněného rodu Vítkovců byl Vítek I. z Prčice na Sedlčansku, který přišel do jižních Čech ve 12. století. Tento šlechtic zastával významnou funkci stolníka neboli jídlonoše krále Vladislava II. V jižních Čechách postupně získal značný majetek, který před svou smrtí (1194) rozdělil svým synům. Tato napůl bájná událost je zachycena na slavném obraze Dělení růží, jehož kopii lze spatřit na krumlovském zámku.
Smrtí Voka roku 1302 krumlovští potomci Vítkovců vymřeli a Krumlov měl připadnout českému králi. Nicméně Václav II. jej daroval příslušníkům další větve tohoto rodu, Rožmberkům. Ti pak přenesli své sídlo z poněkud stranou položeného hradu v Rožmberku na Krumlov. Odtud pak jako jeden z nejmocnějších rodů v zemi spravovali své dominium bezmála 300 let.
Jedním z významných Rožmberků byl ambiciózní a nemilosrdný Oldřich II. z Rožmberka (1403-1462). Pro své záměry dokázal učinit cokoli, nebyly mu cizí intriky a neváhal ani padělat důležité listiny. V době husitských válek připravovali jeho nepřátelé rozsáhlé spiknutí, při němž chtěli pomoci Janu Žižkovi dobýt Český Krumlov. Oldřicha měl jeho vlastní kuchař otrávit a následně dokonce zapálit hrad. Plánovaná akce však byla prozrazena. Jaký byl další osud spiklenců lze vytušit ze skutečnosti, že o celé události nás dnes informuje zápis v rožmberské popravčí knize.
Rožmberská epocha, zvláště za vlády Viléma z Rožmberka, byla zároveň obdobím největšího rozkvětu jak samotného hradu, tak i města a téměř celých jižních Čech. Právě tehdy počala tvář někdejšího gotického hradu získávat podobu zámku.
Stále vyšší Vilémovy nároky na reprezentaci však postupně uvrhly panství do dluhů. Blížící se bankrot odvrátil mladší Vilémův bratr a zároveň poslední Rožmberk Petr Vok, když v roce 1601 prodal Krumlov Habsburkům, konkrétně císaři Rudolfovi II. Žádný z členů této dynastie na zámku nepobýval, pouze za Rudolfovy vlády „proslavil“ Krumlov po celé Evropě svým skandálním životem duševně nemocný císařův levoboček don Julius d'Austria. Byl zde byl internován v letech 1606 až 1609. Po Rudolfovi byl od roku 1612 do roku 1619 majitelem Krumlova císař Matyáš.